Popis:
Salix alba je strom původem z Evropy a Asie. Jméno Vrba bílá vychází z barvy listů, které jsou pokryty jemnou vrstvou bílých chloupků.Vrba bílá je bylina z níž se pro léčbu využívají látky obsažené v kůře stromu. Užívání kůry z Vrby bílé k léčebným účelům sahá daleko do starého Egypta. Tam ji naši předci využívali především pro schpnost léčby zánětů. Už i řecký lékař Hippokrates se ve svých dílech zmiňoval o využití Vrby bílé pro lékařské účely. Kůra se využívá již tisíce let na úlevu od bolesti, pro snižování horečky a léčbu zánětů. Je také účinná v bylinné léčbě revmatoidní artritidy a potlačení bolestí bederní části zad. White Willow Bark je také jednou z bylin užívaných při léčbě migrény, bolestí hlavy, zmírňování bolestivých stavů po chirurgických zákrocích, k léčbě fibromyalgie (celkové tělesné bolesti) nebo Crohnovy choroby. Zvlášť vhodná je pro léčbu vleklých zánětů, kde nedochází při dlouhodobém užívání k porušení žaludeční sliznice a následné vředové chorobě žaludku nebo dvanácterníku, jako tomu často bývá u syntetického aspirinu. Hlavními aktivními látkami Vrby bílé jsou salicylát a glykosidy. Salicin byl z kůry Vrby bílé poprvé izolován evropskými vědci až v roce 1829.  Identifikovali ho jako hlavní aktivní složku z kůry White Willow bark. Poté už veřejná poptávka po salicinu rostla a byl primárně užíván pro léčbu zánětů, zmírňování bolestí a pro schopnost snižovat horečku.


Historie:
Extrakce salicinu přímo z kůry stromu bylo a je pro značnou potávku považováno za velmi nákladné a časově náročné. Proto se začalo intenzívně pracovat na vývoji syntetické kyseliny salicylové (salicin se totiž v těle mění na kyselinu salicylovou). První verze kyseliny salicylové byla vyvinuta v Německu už v roce 1852 a celkem rychle se stala velmi populární a také lékem první volby. Neblahé zkušenosti s užíváním na sebe nenechaly dlouho čekat. U lidí, kteří užívali syntetickou kyselinu salicylovou pravidelně v terapeutických dávkách, začaly po čase problémy se zažívacím traktem a krvácení ze žaludeční sliznice. To se prohlubovalo dále až do prvních příznaků bolesti, vzniku žaludečních vředů a masívního krvácení ze žaludečního traktu. Německá společnost Bayer nakonec vytvořila umělé, méně agresivní deriváty kyseliny salicylové. Dodnes se tak používá kyselina acetylsalicylová (ASA), a je vyráběna pod různými názvy, z nichže nejrozšířenější je pravděpodobně Aspirin. I když je kyselina acetylsalicylová méně agresivní na žaludeční sliznici než její předchůdkyně kyselina salicylová, stále hrozí dráždění a poškození žaludečního traktu při dlouhodobém užívání. Proto se opět vracíme zpět k původním přírodním zdrojům salicinu, jež je pro lidské zdraví nejméně nebezpečný a přitom stejně účinný jako jeho syntetické deriváty. 

Výzkum:
Vědci zkoumající účinky salicinu zjistili, že extrakt z kůry Vrby bílé je mnohem účinější, než samotný syntetický čistý aspirin. Je to zřejmě tím, že v kůře a potažmo v extraktu z kůry je mnoho dalších bioaktivních látek, které se salicinem tvoří mnohem efektivnější komplex účinných látek. Toto se potvrdilo zvláště při léčbě zánětů, kdy podávání extraktu s menším obsahem salicinu bylo stejně účinné, jako podávání čistého aspirinu, ale ve vyšších dávkách. Proto se dnes také extrakty z kůry Vrby bílé s vysokým obsahem salicinu hojně úžívaji nejen na potlačení bolesti a snižování horečky, ale na léčbu vleklých zánětů ( vnitřní záněty šlach a svalů, záněty kloubů, zubní váčky atd.).

Upozornění:
Vzhledem k tomu, že extrakt z kůry Vrby bílé obsahuje salicyláty, je vhodné dodržovat stejná opatření, jako když užíváte běžný aspirin. Zvláští opatrnosti by měli dbát lidé s alergií nebo zvýšenou citlivostí na aspirin nebo salicyláty.

Není vhodné, aby Salicin užívali lidé:
- s vředovou chorobou či onemocněním ledvin
- současně užívající bylinu nebo extrakt z Ginkgo biloba, vitamin E a větší množství česneku či jeho extraktů používaných v doplňcích stravy
- s hyperurikémií, dna a astmatu
- děti a mládež, zejména s příznaky podobné chřipce, planých neštovic, nebo Reye syndromem
- těhotné a kojící ženy.

Užívání Salicinu je třeba se vyhnout dva týdny před a dva týdny po chirurgické operaci. Možné jsou také interakce s jinými léky, pokud nějaké užíváte. Zde platí stejné varování jako je u aspirinu a podobných generik.

Nežádoucí účinky:
Většinou bývají podobné aspirinu, ale u salicinu se projevují až při užívání nadměrně vysokých dávek. Nejčastěji se pak projevují jako zvonění v uších, pálení žaludku, bolest, křeče a nevolnost. Při dlouhodobém užívání vysokých dávek pak žaludeční vředy, krvácení do zažívacího traktu, jaterní toxicita, vyrážka na těle, závratě a selhání ledvin.


FYTOTERAPIE:

Vzhledem k tomu, že extrakt z kůry Vrby bílé obsahuje salicyláty, je vhodné dodržovat stejná opatření, jako když užíváte běžný aspirin. Zvláští opatrnosti by měli dbát lidé s alergií nebo zvýšenou citlivostí na aspirin nebo salicyláty.

ViNaturae ©2011