Půst jako účinná strategie proti rakovině: Inspirující úspěšné příběhy
Pacient s rakovinou se uzdravil díky přerušovanému půstu a konzumaci pouze vybraných potravin.
Půst si v posledních letech získal velkou oblibu. Výzkumy zjistily, že kromě výhod při hubnutí hraje půst také roli v prevenci a léčbě rakoviny.
V následujících dvou inspirativních příbězích pacient s rakovinou ve čtvrtém stádiu dosáhl pozoruhodného úspěchu v boji s rakovinou a její likvidaci pomocí půstu, a japonský lékař, který dodržoval 16-hodinový (přerušovaný) půst po dobu 13 let, žije bez rakoviny.
Dva úspěšné příběhy o přerušovaném půstu
Dr. Eric Berg, chiropraktik, renomovaný autor a internetová osobnost, vedl na svém kanálu na YouTube rozhovor s Guyem Tenenbaumem, pacientem s rakovinou. Tenenbaumovi byla dříve diagnostikována rakovina prostaty ve čtvrtém stadiu, ale poté jeho rakovina zmizela. Před diagnózou rakoviny se Tenenbaum potýkal s cukrovkou 2. typu, hypertenzí, vysokou hladinou cholesterolu, bolestmi kostí a kloubů, záněty a vážil asi 230 liber (104 kilogramů).
Podle rozhovoru šel Tenenbaum v srpnu 2018 do nemocnice kvůli bolesti na levé straně hrudníku. Při vyšetření lékaři zjistili v jeho krvi výrazně zvýšenou hladinu antigenu specifického pro prostatu, s hodnotou 57, což si vyžádalo okamžitou biopsii.
Po obdržení výsledků biopsie vyhledal konzultace u urologa a onkologa. Oba lékaři mu bohužel sdělili, že už je pozdě a že s tím nemohou nic dělat. Onkolog mu dokonce sdělil, že rakovinné buňky již metastázovaly do hrudní kosti, takže Tenenbaumovi zbývaly odhadem tři měsíce života.
Tenenbaum byl odhodlán přežít, zpochybnil prognózu lékařů a rozhodl se pro alternativní přístup – 18 hodin denně trávil vlastním výzkumem. Během svého výzkumu narazil na teorii autofagie, kterou navrhl nositel Nobelovy ceny Yoshinori Ohsumi.
Ohsumi, japonský buněčný biolog, zjistil, že buňky během hladovění anebo půstu podstupují proces zvaný autofagie, kdy se v důsledku nedostatku živin a přísunu energie samy spotřebovávají jako odpověď na dočasný tlak na přežití. Za výsledky svého výzkumu tohoto jevu získal Ohsumi Nobelovu cenu v kategorii Fyziologie a Medicína.
Autofagie je buněčný proces, který pomáhá udržovat homeostázu recyklací molekul a odstraňováním poškozených proteinů a organel. Má preventivní účinky na různá onemocnění a hraje také důležitou roli při léčbě rakoviny.
Při hledání přírodních metod boje proti rakovině na internetu narazil Tenenbaum na příběh pacienta s rakovinou, který poté, co více než 25 dní nejedl, zemřel kvůli nedostatku potravy, ale rakovinné buňky v jeho těle zmizely. To ho inspirovalo k tomu, aby se vydal na vlastní cestou půstu a vytrval celkem 45 dní. Od té doby praktikuje přerušovaný půst.
Během půstu se Tenenbaum zdržel konzumace běžných potravin a omezil příjem kalorií. Vědomě se však snažil doplňovat svou stravu o živiny, které bojují proti rakovině. Do svého jídelníčku zařadil zelený čaj a konzumoval různé druhy koření, například zázvor, kurkumu a černý pepř. Zařazoval také různé formy česneku, například syrový česnek, černý česnek, česnekový prášek a česnekové kapsle. „Nevím, která z nich byla účinná,“ řekl.
Užíval bílkovinné doplňky pro získání energie a do jídel zařazoval brukvovitou zeleninu, jako je květák a růžičková kapusta, hlávkový salát a chřest. Jednou týdně si dovolil sníst malý kousek kuřete.
Japonský lékař dosáhl 13-leté úlevy od rakoviny díky přerušovanému půstu.
Atsushi Aoki, uznávaný japonský internista a ředitel kliniky pro léčbu cukrovky, si ve svých 40 letech při čištění zubů všiml bílé skvrny na jazyku. O deset měsíců později pocítil při jídle bolest, která vedla k diagnóze rakoviny jazyka v prvním stadiu. Podstoupil operaci, při níž mu byla odstraněna levá čtvrtina jazyka.
„Nemohl jsem zemřít a nechat tu své děti. Byl jsem rozhodnutý přežít bez ohledu na cokoli.“ V té době měl Aoki dvě malé děti, které navštěvovaly mateřskou školku, a jeho žena čekala další dítě. Aby zabránil opakování rakoviny a vzniku dalších nádorových onemocnění, ponořil se do rozsáhlého výzkumu na toto téma. Po provedení výzkumu vymyslel metodu šestnáctihodinového půstu, která má navodit buněčnou autofagii a eliminovat rakovinné buňky. Od roku 2009 se Aoki věnuje přerušovanému půstu a od té doby je bez rakoviny.
Mnoho lidí může mít obavy, zda vydrží dlouhodobé hladovění. Aoki vysvětlil, že intenzivní pocit hladu může být během prvních několika dní obtížné snášet. Po několika dnech však postupně ustupuje, a jakmile si na něj jedinci zvyknou, mohou zaznamenat zvýšené smyslové vnímání a lepší soustředění.
Aoki navrhl zařadit do období půstu spánek. Například lze snídat v 9 hodin ráno, vynechat oběd a večeřet před 17. hodinou, čímž se zajistí 16-hodinová doba půstu od večeře do snídaně následujícího dne. Lze také začít s 12-hodinovou postní dobou a postupně ji prodloužit na 16 hodin, pokud je 16 hodin příliš náročných. V případě hladu během postní doby je možné zmírnit jej konzumací svačin, jako jsou nesolené ořechy, syrová zelenina, sýr nebo jogurt.
Klinické studie zjistily, že prodloužení délky intervalu nočního půstu může pomoci snížit riziko návratu rakoviny. Studie publikovaná v časopise JAMA Oncology v roce 2016 odhalila, že mezi 2 413 ženami, u nichž byla dříve diagnostikována rakovina prsu, měly ty, u nichž délka nočního půstu nepřesáhla 13 hodin, vyšší pravděpodobnost recidivy, a to o 36 % ve srovnání s těmi, u nichž byla délka půstu delší než 13 hodin.
Delší doba nočního půstu byla spojena s nižší hladinou glykovaného hemoglobinu a delší dobou spánku, což obojí přispívá ke snížení rizika vzniku rakoviny.
Přerušovaný půst u obézních pacientů s rakovinou
V srpnu 2021 publikovala Americká onkologická společnost ve svém časopise CA: A Cancer Journal for Clinicians, že pacienti s nadváhou nebo obézní pacienti s rakovinou mohou vzít v úvahu přerušovaný půst. Vedle přerušovaného půstu se jim doporučuje pravidelná fyzická aktivita a dodržování zdravé stravy, která zahrnuje konzumaci velkého množství zeleniny, ovoce a celozrnných výrobků.
Předběžné studie naznačují, že prodloužený půst u některých pacientů s rakovinou se zdá být bezpečný a může mít potenciál snížit vedlejší účinky chemoterapie a růst nádoru. Nicméně mechanismy a molekulární cesty, které jsou základem přerušovaného hladovění, zůstávají nezodpovězeny. Autor navrhuje, že k úplnému pochopení rizik a přínosů hladovění u pacientů s rakovinou jsou zapotřebí další studie.
Rady lékaře: Dlouhodobý půst není vhodný pro křehké pacienty s rakovinou
Přestože jsou hlášeny úspěchy, je důležité zvážit, zda je půst jako protinádorová metoda vhodný pro každého. Lékaři tradiční čínské medicíny zdůrazňují rozdíly mezi jednotlivými typy tělesných dispozic a zdůrazňují, že dlouhodobý půst jako protinádorová strategie nemusí být vhodný pro osoby se slabou tělesnou kondicí.
Dr. Teng Cheng-Liang, primář lékařské kliniky Chi Teh na Tchaj-wanu, v rozhovoru pro Epoch Times upozornil na potenciální rizika spojená s dlouhodobým půstem a na možnost nežádoucích účinků, pokud se k němu nepřistupuje opatrně. Zdůraznil, že pro dlouhodobý půst jako protinádorový léčebný postup je důležité, aby pacienti měli silný a dobře vyživovaný organismus. Naopak jej nedoporučil pacientům, kteří mají nedostatek živin a jsou fyzicky slabí.
Teng dále vysvětlil, že rozdíl mezi rakovinnými buňkami a zdravými buňkami spočívá v jejich neustálé potřebě dělení a množení, což má za následek vyšší nároky na živiny. Kontrolou příjmu živin lze růst nádorových buněk řídit a v některých případech lze rakovinné buňky dokonce vyhladovět.
Teng zdůraznil, že existuje mnoho různých přístupů k léčbě rakoviny, a zdůraznil, že je důležité vybrat si metodu, která odpovídá konkrétním potřebám jednotlivce. Pro jedince, kteří vyžadují vysoce kalorické a na živiny bohaté potraviny, může být vhodnou volbou ketogenní dieta jako metoda proti rakovině.
Studie publikovaná v časopise Nature v roce 2020 ukázala, že pacientky s rakovinou prsu, které podstupují estrogenovou terapii, mohou zvýšit účinnost léčby a oddálit vznik rezistence na léky dodržováním ketogenní diety napodobující hladovění.
Účinná domácí cvičení
Aoki zdůraznil výhody propojení cvičení s půstem. V japonském časopise Shukan Josei se objevil Aokiho domácí cvičební režim, který byl speciálně navržen tak, aby aktivoval buněčnou autofagii:
1. Zvedání špičky nohou
Toto cvičení je specificky zaměřeno na lýtkové svaly a zahrnuje pohyb kotníku. Může pomoci předcházet pádům a zlepšit krevní oběh.
Postup:
Postavte se tak, aby špičky nohou směřovaly dopředu a obě chodidla byla pevně opřena o podlahu. Položte si ruce na pas a vykročte jednou nohou vpřed.
Držte patu na zemi a jemně zvedejte prsty na nohou nahoru, vydržte pět sekund. Spusťte prsty zpět na zem a poté zvedněte prsty druhé nohy a střídavě je zvedejte. Každou sérii opakujte pětkrát až desetkrát.
2. Dřepy v širokém postoji
Tento cvik je zaměřen na hlavní svaly, jako jsou stehenní a hýžďové svaly. Hýžďové svaly jsou nezbytné pro udržení správného držení těla a mohou účinně předcházet bolestem zad a ztuhlosti ramen.
Postup:
Položte si ruce na pas a postavte se s chodidly od sebe, přičemž špičky nohou nechte mírně vykloněné ven.
Při postupném spouštění hýždí mějte oči upřené dopředu. Nakloněním horní části těla dopředu můžete dodat hýžďovým svalům větší odpor, čímž zvýšíte účinnost cviku. Dbejte na to, aby kolena nepřesahovala špičky nohou. Snažte se o přibližně pět až deset opakování v každé sérii.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
https://www.epochtimes.cz/2024/01/27/pu … e-pribehy/
- problém zejména když člověk musí dělat dlouho něco nudného.