Guarana extrakt (caffeine ≈20%) - použití

Příklad užití:
Pokud nemáte vlastní návrh nebo doporučení, dávkuje se podle síly požadovaného účinku. Začíná se na dávce cca 500mg - 800mg extraktu.
K odměření postačuje klasická mocca kávová lžička (dávka cca 500mg).
Extrakt je také možné rozpustit v jakémkoliv nealkoholickém nápoji nebo užít samostatně jako prášek a dostatečně zapít, pro efektivní a rychlý účinek nejlépe teplou vodou.
Jednorázová dávka 600mg extraktu Guarany dokáže nahradit svým stiumulačním účinkem středně silnou kávu. Dávka 800mg extraktu (asi jedna vrchovatá mocca kávová lžička) dodá tělu cca 160mg přírodního kofeinu tj. jedna silná káva. Při dlouhodobém pravidelném užívání vyšších dávek vzniká tolerance (efekt stimulace organismu se postupně vytrácí). Zde je vhodné pravidelné užívání na čas vynechat. Je potřeba také upozornit na fakt, že Guarana obsahuje kofein a theobromin, jenž jsou návykové alkaloidy.

Příklad užití plněných kapslí 600mg:
Jedna plněná kapsle nahrazuje jednu středně silnou kávu. Pro silnější účinek je vhodné užít 2 kapsle najednou.

Komplementární produkty:
Brahmi, DMAE, Gotu kola, Schizandra čínská, Rhodiola rosea, Salix alba, Citrus aurantium, Piperin, Vitamin C, Cordia salicifolia.

Odborné zdroje uvádějí:
Dřevnatá liána Paullinia cupana dorůstá do výšky až 12 metrů. Ořechům podobné červené plody s dvěmi nebo třemi semeny jsou nápadné tím, že vypadají jako oči. Semena obsahují 4-8% kofeinu. Bylina byla po staletí tradičně využívána tamními Indiány pro své výrazné povzbuzující účinky. Amazonští Indiáni v povodí řek Orinoko a Rio Negro ji užívali rovněž k tlumení bolesti a nazývali ji "magickým tajemným okem". Jasně červené plody jsou tobolky, obsahující jedno velké černé semeno, uložené do červené dužnaté slupky. Jak plody dozrávají, na povrchu praskají a ukazuje se velké, černé semeno. Sklízí se semena, která ještě nespadla ne zem. Sbírají se v době zralosti, usuší se a rovnoměrně praží. Chuťově jsou velice hořká a svíravá. Název guarana je odvozen ze slova warana. Proto se též někdy nazývá gwarana. Indiáni Guaranu pěstovali na plantážích, proto jsou tak zančné rozdíly v obsahu kofeinu v semenech mezi domestifikovanými kultivary a divoce rostoucími rostlinami ve volné přírodě. Pro Evropu ji objevil v roce 1669 jezuitský misionář Joao Felipe Bettendorf v oblasti řeky Maués. První chemická analýza byla provedena v roce 1700 německým botanikem Theodorem von Martiusem. Ten izoloval hořkou bílou krystalickou substanci a nazval ji guaranin (později přejmenovaný na kofein). Podrobnější analýzy byly provedeny v roce 1940 ve Francii a Německu na základě informací, že je guarana používána Indiány proti horečkám, bolestem hlavy, křečím a jako energetické tonikum. Guarana je velmi účinný stimulant nejen díky obsaženému kofeinu, ale především díky celému komplexu dalších látek, které se vzájemně ovlivňují. Obsahuje také baranin, tanin, amidon, teofylin, teobromin, rostlinnou silici a vitamíny skupiny B a vitamin C. Z dalších látek jsou to zejména katechinové třísloviny (10 – 25%), pryskyřice a červené barvivo. Obsahuje rovněž malé množství oleje, jež zatím nebyl dostatečně prozkoumán. Používá se zejména pro své povzbuzující a tonizující účinky. Guarana se používá jako náhražka kávy ke snížení únavy, udržení pozornosti a bdělosti. Je také vhodná jako doplněk stravy při redukčních dietách. Guarana je také docela dobře účinná proti ranní alkoholové kocovině po "náročném" večeru.