Téma: Vlaštovičník větší (Chelidonium majus L.) - rešerše a tipy
Původ a použití:
Vlaštovičník větší (latinsky Chelidonium majus) je vytrvalá bylina z čeledi makovitých (Papaveraceae). Původně pochází z Evropy a západní Asie a byl široce zavlečen do Severní Ameriky. Tato rostlina je původní ve většině regionů Evropy a také se vyskytuje v Severní Africe v Makaronésii, Alžírsku a Maroku. V západní Asii je nalezneme v Kavkaze, Arménii, Ázerbájdžánu, Gruzii, Kazachstánu, Mongolsku, Sibiři, Íránu a Turecku. Název "Vlaštovičník" je odvozen od starořeckého slova "chelidṓn", což znamená "vlaštovka". Podle starých spisů kvete vlaštovičník v době, kdy se vlaštovky vracejí, a vadne, když odlétají před zimou do teplých krajin. Vlaštovičník je rozvětvený 30 až 80 cm vysoký keřík, kvete v květnu žlutými květy a dozrává až do podzimu. Z lodyhy i oddenku prýští oranžovožlutá hustá šťáva. Vlaštovičník roste na jižních okrajích lesa, při zdech, u plotů, na rumištích. Ať je léto jakkoliv suché, i když jsou jižní stráně vyprahlé, ze stonku vždy vytéká mnoho oranžovožluté šťávy. Vlaštovičník však najdeme i v zimě, kdy je vše pokryto sněhem, pokud jsme si zapamatovali místo, kde roste.
Сo obsahuje vlaštovičník?
V bylině jsou obsaženy alkaloidy jako chelidonin, chelidoxantin, chelysin, sanguinarin, protopin a další. Vlaštovičník dále obsahuje berberin, karoten, kyselinu askorbovou, flavonoidy, saponiny, hořčiny, organické kyseliny jako jablečná, citronová, jantarová.
Alkaloid chelidonin je v rostlině obsažený v nejvyšším poměru a je ve farmakologii asi nejvýznamější. Na počátku 20. století se hojně užíval jako sedativum a lokální anestetikum. Izolát Chelidonium sulfuricum se užíval jako lehké narkotikum na místo morfia v dětské lékařské praxi a při křečovitých kolikách. Indikován byl i při žaludečních vředech. Chelidonin má uklidňující, anestetický a spasmolytický účinek. Má vliv na hladké svaly, na krevní tlak a tepovou frekvenci. U Vlaštovičníku je vždy třeba přistupovat k dávkování velmi obezřetně. Vysoké dávky mohou naopak způsobovat křeče, vyvolávat dráždění, nauseu, obluzenost a záněty. U Vlaštovičníku platí známé rčení "dobrý sluha, ovšem ve vysokých dávkách zlý pán".
Léčivé účinky:
• Má spasmolytický účinek na hladké svalstvo
• Čerstvá šťáva má lokálně anestetický účinek
• Působí jako sedativum
• Má protizánětlivý a žlučopudný účinek (vhodné při problémech se žlučníkem)
• Pozitivně ovlivňuje krvetvorbu
• Snižuje krevní tlak
• Léčí žaludeční vředy (ještě ve 30. letech 20. století se užíval jako fytoterapeutikum na žaludeční vředy a rakovinu žaludku)
• Pomáhá při žlučových kamenech a kolikách
Rešerže - další vybrané informace o Vlaštovičníku z bylinkářských tištěných publikací:
• Rostlina pročišťuje krev a napomáhá tvorbě krve. K tomuto účelu je možné ji použít ve směsi spolu s kopřivou a výhonky černého bezu, například při leukémii. Této čajové směsi je však třeba vypít za den alespoň dva litry, má-li se dosáhnout dobrých výsledků.
• Vlaštovičník je dobrým prostředkem při těžkých onemocněních jater. Vhodná je čerstá rostlina.
• Pozitivně ovlivňuje látkovou výměnu. S úspěchem se užíval při onemocnění žlučníku, ledvin i jater.
• Možno jej doporučit i při zlaté žíle a pálení v konečníku, při píchání a pálení při močení, jakož i při hučení v uších. V těchto případech je třeba během dne vypít po doušcích dva až tři šálky čaje, který se nevaří, ale pouze spaří vroucí vodou.
• Zevně se používá při chorobách kůže, kuřích okách, bradavicích a nemizejících lišejích. Šedý zákal a skvrny na rohovce mizejí. Šťáva pomáhá i při krvácení a odchlípnutí sítnice. Sebere se vlaštovičník, umyje se a křehký stonek se rozdrtí mezi navlhčeným palcem a ukazováčkem. Takto získanou šťávou se ukazovákem potřou koutky zavřených očí. Oči se sice nepotřou, ale z koutků se šťáva do nich dostane. Toto platí pro šedý zákal, oslabení zraku a preventivně též tehdy, když se velmi namáhají zdravé oči.
• Z vlaštovičníku se po domácku vyrábí tinktura macerací čerstvé nebo sušené rostliny v lihovém roztoku. Ta se užívává dvakrát až třikrát denně 10 až 15 kapek s trochou vody.
• Ekzém (lišaj) - oplachy vlažným odvarem. Vezme se 20 g suché rostliny, nasype se do skleněné varné nádoby, zalije sklenicí vřelé vody, zakryje se poklicí a vaří se ve vodní lázni 15 minut, pak se zchladí na pokojovou teplotu a nechá se 45 minut louhovat, pak se přecedí a nalije do skleněné nádoby a zazátkuje, skladuje se jen dva dni. Takto připraveným odvarem se omývají nemocné části těla.
• Dermatitida a ekzém - koupele ve výluhu. Při léčení různých svědivých kožních nemocí, které jsou jen ve stadiu silného zanícení (horkost) se používá výtažek z vlaštovičníku, nejčastěji se používají vaničky (na koupel) s výtažkem. 10g čerstvé rostliny a 100 ml vody se přivede do varu a ochladí se na 37 ˚C, koupe se denně v délce 15-20 minut. Za 2-3 dny je vidět výsledek, zklidní se svědění a zmenší otoky, obnovuje se kůže. Na odstranění lupů se do kořínků vlasů vtírá výtažek z vlaštovičníku.
• Onemocnění ucha - mastička. K výrobě masti z vlaštovičníku potřebujeme rozdrcené listy a stonky. Vezmeme 50g vlaštovičníku, 25g lanolinu, 25g vazelíny. Touto mastí mažeme vnější kůži ucha a samotný zvukovod 2x až 3x denně.
• Onemocnění kůže - čerstvá šťáva z vlaštovičníku. Ke zničení bradavic, polypů, mozolů potřebujeme čerstvou šťávu, kterou rozpustíme v glycerinu. Tato směs se používá i při rakovině kůže. Bradavice a podobné projevy na kůži musíme léčit jenom při ubývajícím měsíci, bez ohledu na to, jaký prostředek použijeme. Pokud se procedura léčení protáhne až do novoluní a není dokončena, přerušíme ji a počkáme do úplňku, pokračujeme zase při ubývajícím měsíci do novu.
• Bradavice - jak se zbavit bradavic: Namočíme bradavici vodou, potom narušíme vrchní vrstvu (např. pemzou), potom 2x až 3x denně natíráme čerstvou šťávou z vlaštovičníku. Vlaštovičníkem lze léčit i paradentózu, nemoci jater, žlučníku, může se dávat na nemocný zub.
• Žaludeční vředy - Léčí se čerstvou vlaštovičníkovou šťávou nebo lihovou tinkturou z čerstvého vlaštovičníku. Protože je časově náročné a pracné několikrát denně chodit sbírat čerstvý vlaštovičník a mačkat si z něj šťávu, pro tento účel je možné užít čínský suchý granulovaný extrakt.
• Léčení nosohltanu, dutin, dásní - čerstvá šťáva z vlaštovičníku se kapátkem nakape do nosní dírky, 1 až 2 kapky. Bude to lehce štípat 3-5 minut než se to vstřebá, pak je možno znovu opakovat. Do každé dírky můžeme tímto postupem nakapat až celé kapátko šťávy. Pokud byl nos zacpaný, pak se uvolní.
• Psoriáza (lupenka) - Na léčení lupenky se bere 1,5 polévkové lžíce rostliny vlaštovičníku, 1,5 pol.lž. violky tříbarevné, zalije se 2 dcl horké vody, nechá se stát 30 minut a scedí se. Popíjí se celý den. Postižená místa kůže je možné také koupat v čaji z vlaštovičníku.
• Nádory - Někteří bylinkáři tvrdí, že se Vlaštovičníkem dá léčit rakovina, ale jen v raných stadiích. Pokud se objeví metastázy je pravděpodobnost malá, ale občas se dějí zázraky. Výtažek z vlaštovičníku pro tyto účely se dělá takto: 1 pol.lžíce suchého rozmělněného vlaštovičníku zalít horkou vodou - nejlépe v termosce, nechat stát 1- 2 hodiny louhovat, potom přecedit a opět uchovat v termosce a užívat 1 - 2 polévkové lžíce 3x denně 1 hodinu před jídlem. Tento nápoj se užívá při rakovině vnitřních orgánů, rakovině kůže a polypech v konečníku. Větší efekt bude dosažen při současném použití šťávy z vlaštovičníku z vnějšku (kůže, klyzma konečníku).
• Vlaštovičníková mast - Vezmeme 2/10 prášku sušeného vlaštovičníku, 1/10 lanolinu, 7/10 vazelíny-řádně promíchat. Používá se na rakovinu kůže, mazat 2-3x denně. Tato mast se dá použít i na léčení mozolů, bradavic, papilomů, kandilomů, lupénky, ekzémů.
V prevenci při rozrůstání nádorů se dá užívat směs vlaštovičníku, měsíčku a kopřivy, ve stejném poměru, dobře rozmělnit a 1 pol.lžíci směsi zalít sklenicí vřelé vody (1/4 l) v termosce. Polovina se vypije ráno nalačno a druhá polovina večer před večeří.
Produkty z Vlaštovičníku většího můžete zakoupit zde: https://vinaturae.cz