Zemědým lékařský - popis

Český název: Zemědým lékařský
Zkrácený název: ZEMĚDÝM
Latinsky: Fumaria officinalis L.
Lidově: gertrudka, aničky, bylina poslední pomoci, divoká víčka, dýmnice, židovo třesení, kominka, křepka, očiplačka, pásek, planá routa, psí routa, rosica, routička, tanečnice, zemská pára, dejmák

Čeleď: Zemědýmovité (Fumariaceae)

Indikační skupina:
Hypotenzivum, spasmolytikum, hepatikum, cholagogum, diuretikum, metabolikum, dermatologikum, nervinum, laxativum.

Účinné látky:
Alkaloidy, kyselina furmarová, hořčiny, třísloviny, pryskyřice, sliz, minerální látky, cleritrin, éterický olej.
Poznámky k účinným látkám: alkaloidy, které jsou příbuzné opiovým - skulerin, synaktin, stylopin, kryptokavin.

Indikace:
-       snižuje krevní tlak
-       spasmolytické účinky na hladké svalstvo střev
-       používá se při žaludečních vředech
-       při jaterních a žlučníkových chorobách, brání vzniku žlučových kaménků a někdy spolupůsobí při jejich rozpouštění
-       malé dávky tvorbu žluče stimulují, větší dávky tlumí, střední jsou dobrým regulátorem
-       močopudný účinek
-       zlepšuje látkovou výměnu
-       jedna z nejlepších drog při léčbě kožních nemocí, vyrážek a akné
-       příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu
-       tiší migrenózní bolesti
-       proti zácpě

Lékové formy:
Nálev - 1 kávová lžička na 1/4 l vody, 10 minut vyluhovat, 2-4 x denně 125 ml, při vysokém krevním tlaku vždy 125 ml před jídlem, 30 dnů bez přerušení

Odvar - 1/2 polévková lžička na 1/4 l vody, vařit 3 minuty, 10 minut vyluhovat, po lžících přes den na úpravu funkce žlučníku

Odvar pro vnější použití - 20-40g na 1/4 l vody, vařit 3 minuty, 10 minut vyluhovat, k omývání plísní a ekzémů

Tinktura - 20-25 kapek 2-4 x denně, nejvýše 30 kapek

Nálev pro zevní použití - 1 polévková lžíčka na 1/4 l destilované vody, k omývání ekzémů

Kontraindikace:
Nesmí se překročit doporučené dávky, jinak hrozí nebezpečí útlumu dýchání. Není určena pro těhotné a kojící ženy.

Kombinace s ostatními bylinami:
Při kombinaci ve směsi by podíl zemědýmu neměl překročit 20% v případě běžného čaje, nebo 25% u sníženého množství čaje.

V dermatologii lopuch, čekanka, pampeliška.

Léčivé přípravky jednosložkové:
Nálev:
Příprava: 1 kávová lžička sušiny přelijeme 1/4 l vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat.
Použití: 2-4 x denně 125 ml. Při vysokém krevním tlaku vždy 125 ml před jídlem, 30 dnů bez přerušení

Odvar:
Příprava:  1/2 polévková lžička sušiny zalijeme 1/4 l studené vody, vaříme 3 minuty, necháme 10 minut vyluhovat.
Použití: tuto dávku pijeme po lžících přes celý den na úpravu funkce žlučníku

Odvar pro vnější použití:
Příprava: 20-40g sušiny zalijeme šálkem studené vody, vaříme 3 minuty, necháme 10 minut vyluhovat.
Použití: k omývání míst postižených plísní a ekzémy.

Tinktura:
Příprava: čerstvou nebo sušenou nať zalijeme lihem 40% tak, aby byla ponořena a necháme ji na teplém místě 14 dnů vyluhovat. Pak vymačkáme a přefiltrujeme.
Použití: 20-25 kapek 2-4 x denně, nejvýše 30 kapek

Nálev pro zevní použití:
Příprava:  1 polévková lžíce sušiny zalijeme šálkem destilované vody, necháme 10 minut vyluhovat. Použití: k omývání ekzémů.

Použití ve směsích:
Dermatologický čaj:
Příprava:  Čekanka nať           100g
                    Zemědým nať         50g
                    Lopuch kořen         50g
                    Vřes květ                  25g
            Rdesno ptačí nať           25g

Připravíme jako bylinářský čaj.
Použití: podáváme 3 x denně šálek. Vynikající účinek pro vnitřní podávání.

Zdroj: J.Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin

Na ekzém:
Příprava:  Pampeliška kořen s natí     100g
                    Zlatobýl nať                           70g
                    Zemědým nať                       30g

Nálev z 2 kávové lžičky na 1/4 l vody, 10 minut vyluhovat.

Použití: pijeme 2-4 šálky denně, zevně pak vymýváme čajem ze směsi stejných dílů nati slézu a nati zemědýmu, připraveným v destilované vodě. Zbytkem čaje potom ošetřované části těla polijeme. Dle bylináře Josefa Pospíšila z Otrokovic.

Zdroj: J.Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin

Historie:
V antice nebyl příliš používán ani prozkoumán, ale arabští lékaři si jej cenili zejména jako prostředku čistícího krev. Přes Salernskou lékařskou školu se tyto vědomosti dostaly do Evropy, takže se zemědým stále častěji objevoval ve středověkých herbářích. Klášterní léčitelství používalo zemědým především při kožních chorobách. Z natě se připravoval nápoj, který měl pomáhat proti svědění, svrabu a strupům. Kromě toho byl používán k posílení jater a žaludku a jako močopudný prostředek.

Legendy a mýty:
Existuje několik domněnek, jak vzniklo jméno zemědým. Podle první se věřilo, že se zrodila z půdních výparů a z trav, že vyrostla spíš z duchovního nitra země než ze semen v půdě. Druhá tvrdí, že vděčí za své jméno tomu, že z dálky připomíná hořící pole. Třetí domněnka vychází z toho, že šťáva rostliny sice čistí oči, ale napřed vhání do očí slzy stejně jako dým.

Výskyt:
Roste v Evropě a Asii. U nás ho najdeme jako plevel v obilí, v zahradách, v bramborových polích a podél cest a plotů.

Pěstování:
Nemá žádné větší nároky na půdu ani stanoviště, je to plevelná rostlina.

Sběr, sušení:
Drogou je kvetoucí nať - Herba fumariae.

Sbírá se seřezáváním celých rostlin nízko nad zemí v období plného květu, v květnu až červenci, nejlépe kolem 13. hodiny. Suší se v tenké vrstvě ve stínu a za dobrého větrání. Při umělém sušení se má teplota pohybovat do 40°C. Správně usušená droga má přirozený vzhled a nahořklou, slanou chuť.

Použití v magii:
Kouř zemědýmu zahání obtížné duchovní bytosti. Přidává se očistné koupele před rituálem, do kadidla ochrany, pro očistění aury nebo při svěcení magických pomůcek. Dříve se také používal při vymýtání ďábla.

Je to jedna z bylin používaných při rituálu Samhain.

Zdroj: MedSoft - Bylinář